Korčula je jedním z největších a nejlidnatějších chorvatských ostrovů. Své jméno dostala z řeckého Corcyra Melaina -Černá Korčula, podle temné barvy ostrova, hustě porostlého borovicovými a dubovými lesy.

Město Korčula se skládá ze starého města na poloostrůvku, barokního předměstí a nových městských částí, kterése šíří na východ i západ od městského jádra. Korčula je výrazným středo mořským historickým městem se zcela dochovaným městským jádrem, obranným systémem, paláci, radnicí a církevními objekty. Již v X. st. se o městu ve svých spisech zmiňuje byzantský císař Konstantin Porfyrogennétos. Ve XIII. st. je to město obehnané hradbami, se všemi dalšími znaky městského způsobu života. Díky velké poptávce z Dubrovnické republiky, na Korčule vzkvétalo kamenické řemeslo. Toto mistrovství ovlivnilo výstavbu i úpravu samotného města. V XV. st. se buď renovují staré, nebo budují nové městské hradby s věžemi. Je to Bokar (1484), Zakernjan (1490), Věž Všech Svatých (1499), Velká rektorská vež (1499) a staré čtyřboké věže Mořská brána (1448) a Jižní brána (1496) .Na malém náměstíčku u jižní brány byla r. 1525 postavena rene?sanční radnice, která se do tohoto nevelikého prostoru otevírá řadou arkád v přízemí. Na témže náměstí vytesal r. 1569 zdejší mistr Vicko Alvisijev zdobený oslavný sloup na počest knížete Michieliho. Renesanční rektorský palác (knežev dvory a budova skladu obilí ((ontik) byly v blízkosti radnice, alev XIX. st. je důkladně přestavěli. Na západní straně města byla kolem r. 1550 pod hradbami vystavěna jednoduchá Městská lodžie. V XV. st. se začalo se stavbou nové korčulské katedrály sv. Marka. Práce zahájil mistr Bonino z Milána, který r. 1412 vybudoval hlavní portál a lunetu nad jižním vchodem. Na stavbě se vystřídal větší počet domácích i cizích mistrů. Autorem závěrečných prací na průčelí a zvonici, ale i velikého goticko-renesančního ciboria uvnitř katedrály, je korčulský stavitel Marko Andrijié. Ve městě je několik kostelů. Kostel Všech svatých (Svih Svetih) z XIII. st. dostává svůj konečný barokní vzhled v XVII. st. Koncem XV. st. vybudovali dominikáni kostel a klášter sv. Mikuláše (Sv. Nikola), který byl v XVII. st. upraven v barokním slohu. Na náměstí před radnicí byla r. 1650 postavena velká, bohatězdobená slavobrána benátského vojevůdce L. Foscola.
Na ostrůvku Badija, nedaleko od Korčuly, byl vystavěn monumentální soubor budov .františkánského kláštera P. Marie Milosrdné (Gospe Milosrdne). Koncem XIV. st. jej založili bosenští františkáni a budovali jej v průběhu XV. a XVI. st.
Ostrov Korčula je vinařským krajem, zvláště okolí osady Čary a Smokvice, kde se pěstují jedny z nejlepších odrůd dalmatských vín.

Severozápadní části ostrova Korčuly dominuje veliká osada Blato s celou řadou cenných souborů domů a kaštelů. Střed osady protíná dlouhá hlavní ulice stíněná alejí lip.

Vela Luka je osada umístěná v dlouhé zátoce v nejzápadnějším konci ostrova. Osada vznikla během XVIII. a XIX. st.